Jihoafričané by mohli během několika dní čelit celostátní karanténě, pokud počet potvrzených nakažených koronavirem bude nadále růst.

Obavy vyvolávají, že by mohlo dojít k dalším komunitním nakaženým, které nebyly zjištěny kvůli způsobu, jakým se provádí testování na virus. Jihoafrická republika by se mohla připojit k zemím, jako je Itálie a Francie, pokud opatření nastíněná prezidentem Cyrilem Ramaphosou neomezí nárůst infekcí. V pátek ministr zdravotnictví Zweli Mkhize oznámil, že bylo nakaženo 202 Jihoafričanů, což je nárůst o 52 oproti předchozímu dni.

„Toto je téměř dvojnásobný počet oproti předchozímu dni a to svědčí o rostoucím ohnisku nákazy,“ řekl profesor Alex van den Heever, vedoucí katedry správy a managementu systémů sociálního zabezpečení na Wits School of Governance. „Problémem byla zkreslenost v procesu testování, kdy odmítali lidi, kteří nesplňovali kritéria. Domnívám se, že se jedná o vážnou chybu v úsudku a v podstatě zavíráme oči před možnými komunitními infekcemi.“

Čína, uvedl Van den Heever, zahájila rozsáhlá omezení pohybu, když zaznamenala rychlý nárůst o 400 až 500 nových případů denně.

„A v závislosti na našich vlastních počtech bychom od toho mohli být čtyři dny daleko,“ řekl Van den Heever.

„Ale pokud bychom zaznamenali 100 až 200 nakažených v komunitě denně, pravděpodobně bychom museli eskalovat preventivní strategii.“

Bruce Mellado, profesor fyziky na Wits University a vedoucí vědecký pracovník v iThemba LABS, a jeho tým analyzují velká data, aby pochopili globální a juhoafrické trendy v šíření koronaviru.

„V podstatě je situace velmi vážná. Šíření viru bude pokračovat tak dlouho, dokud lidé nebudou věnovat pozornost doporučením vlády. Problém je v tom, že pokud populace nebude respektovat doporučení vydaná vládou, virus se rozšíří a stane se masovým,“ řekl Mellado.

„O tom není pochyb. Čísla jsou velmi jasná. A i v těch zemích, které mají nějakou úroveň opatření, je šíření velmi rychlé.“

Toto se děje poté, co pět lidí, kteří navštívili kostel ve Svobodném státě, mělo pozitivní test na virus. Těchto pět byli turisté, ale ministerstvo zdravotnictví se chystá otestovat téměř 600 lidí. Van den Heever uvedl, že dosud zavedená opatření, včetně uzavření škol a univerzit, byla dobrá v prevenci šíření viru. Školní děti byly v minulosti považovány za přenašeče chřipkových infekcí.

Zatímco Mkhize uvedl, že existuje šance, že se koronavirem nakazí 60 % až 70 % Jihoafričanů, Van den Heever poukázal na to, že by se tak pravděpodobně stalo pouze tehdy, pokud by nebyla zavedena žádná opatření k boji proti pandemii.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Popo Maja uvedl, že pokud by došlo k celostátní karanténě, vyhlásí ji Mkhize nebo prezident.

„Řídíme se definicí případu, jak je uvedena v Mezinárodních zdravotnických předpisech Světové zdravotnické organizace pro jednotku,“ řekla Maja.

Pokud by se ale počet komunitních infekcí zvýšil, znamenalo by to nutnost identifikovat přenašeče viru. Mohly by se jednat o taxíky, což by mohlo znamenat i jejich uzavření, a dokonce i zřízení silničních zátarasů k vymáhání zákazu, uvedl Van den Heever.

Přestože panují obavy, že míra nakažených bude nadále stoupat, ekonomové varují, že ekonomiku čeká prudký pokles, zejména během lockdownu.

„Důsledky opatření k řešení koronaviru budou mít jistě významný negativní dopad na Jižní Afriku,“ řekl Dr. Sean Muller, docent na ekonomické fakultě Univerzity v Johannesburgu.

„Cestovní omezení budou mít negativní dopad na odvětví cestovního ruchu a pohostinství, zatímco opatření sociálního distancování budou mít negativní dopad zejména na odvětví služeb.“

„Tyto negativní dopady budou mít zase negativní dopad na další části ekonomiky (včetně neformálního sektoru) prostřednictvím snížených mezd a příjmů. Globální vývoj již negativně ovlivnil společnosti kótované na burze a mohl by mít další dopady na finanční sektor.“

„Jedná se však o bezprecedentní situaci, takže jak současná místní a globální omezení ovlivní podniky a pracovníky, zůstává nejasné.“ „Vzhledem k tomu, že zatím nemáme ani jasnou představu o tom, jak se bude situace v oblasti veřejného zdraví vyvíjet, neexistuje způsob, jak spolehlivě odhadnout rozsah dopadu.“

Karanténa by signalizovala katastrofu, řekl Muller. „Karanténa by vážně zesílila negativní dopady. Pokud by měla dopad na výrobu a dodávky základního zboží, mohla by vést i k sociální nestabilitě.“

„Vláda musí být extrémně opatrná při vyvažování opatření přijatých k prevenci šíření nemocí s potenciálními negativními ekonomickými a sociálními důsledky těchto opatření,“ souhlasil Dr. Kenneth Creamer, ekonom z Wits University.

„Koronavirus představuje velmi reálnou hrozbu pro jihoafrickou ekonomiku, která již tak zažívá nízký růst a rostoucí míru chudoby a nezaměstnanosti.“

„Musíme vyvážit lékařský imperativ snahy o zpomalení šíření koronaviru s ekonomickým imperativem snahy o udržení chodu našich podniků a udržení dostatečné úrovně obchodu, komerce a plateb, které jsou životodárnou silou ekonomické aktivity.“

Ekonomický expert Lumkile Mondi se domnívá, že tisíce Jihoafričanů by mohly čelit ztrátě pracovních míst. „Jihoafrická ekonomika prochází strukturálními změnami, digitalizací a po krizi bude méně lidských kontaktů. Je to příležitost pro maloobchodníky, včetně čerpacích stanic, aby se vrhli na samoobsluhy a tím zničili tisíce pracovních míst,“ řekl Mondi, docent na Fakultě ekonomie a obchodních věd na Wits.

„To také otevře cestu novým formám zábavy online nebo přes televizní obrazovky z gauče či postele. Nezaměstnanost v Jižní Africe se po krizi bude pohybovat kolem 35 % a ekonomika bude jiná. K omezení ztrát na životech je nutný lockdown a stav nouze. Ekonomický dopad však prohloubí recesi a prohloubí nezaměstnanost a chudobu.“

„Vláda musí hrát v ekonomice mnohem větší roli a půjčovat si od Roosevelta během Velké hospodářské krize jako zaměstnavatel poslední instance na podporu příjmů a výživy.“

Mezitím Dr. Nic Spaull, vedoucí výzkumník na katedře ekonomie na Stellenboschské univerzitě, uvedl, že ačkoliv jsou zvěsti o tom, že by žáci a studenti museli opakovat ročník, pokud by se pandemie v Jižní Africe ještě více rozšířila, školy se pravděpodobně po Velikonocích neotevřou, jak se očekávalo.

„Nemyslím si, že je proveditelné, aby všechny děti opakovaly ročník. V podstatě by to bylo totéž, jako kdybychom řekli, že všechny děti budou v každém ročníku o rok starší a že by pro nově příchozí studenty nezbylo místo. Myslím, že v tuto chvíli je velkou otázkou, jak dlouho budou školy zavřené. Ministr řekl, že až po Velikonocích, ale nedokážu si představit, že by se školy znovu otevřely před koncem dubna nebo května.“

„To znamená, že musíme vymyslet, jak budou děti dostávat jídlo, vzhledem k tomu, že 9 milionů dětí je závislých na bezplatném školním stravování. Jak můžeme tento čas využít k distančnímu školení učitelů a jak zajistit, aby se děti mohly učit i doma.“

Soukromé školy a školy vybírající školné pravděpodobně nebudou tak postiženy jako školy bez poplatků. „Je to proto, že v domech těchto studentů je lepší připojení k internetu a tyto školy pravděpodobně také přijdou s krizovými plány s distanční výukou přes Zoom/Skype/Google Hangouts atd.,“ řekl Spaull.